|
| |
|
|
Kryptidy
Dvořáková, Dana ; Turek, Filip (oponent) ; Sterec, Pavel (vedoucí práce)
Kryptidy, video, které zkoumá zvířata, jejich tvary, pohyby a prostředí, ve kterých se objevují. Na všechny entity se dívá rovnocenně a nerozdílně, dokumentuje bujarý život tak stejně, jako nahlíží na přicházející smrt nebo již rozklad. Mluví také o spolupráci a mikrosvětě, který vytváří společný dokonalý celek. Jsou to tiché vzájemné rozhovory.
|
|
|
ZOO Park Dvůr Králové - generel
Havlík, Darina ; Kokeš, Václav (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší návrh generelu rozvoje stávajícího areálu zoologické zahrady akciové společnosti ZOO Dvůr Králové nad Labem. Součástí návrhu je dále architektonické řešení nových pavilónů expozic lvů, hyen, dravců (ptačí svět), africké pouště včetně terárií a dále návrh objektu občerstvení pro návštěvníky. U expozičních pavilonů jsou nově navrženy venkovní expoziční výběhy v modelované krajině. Řešení uvedených objektů je dokumentováno ve formě a podrobnostech architektonické studie. V rámci generelu je navržena nejen koncepce venkovních výběhů u jednotlivých pavilonů, ale současně i navazující výběhy kopytníků africké pouště a další sezónní výběhy na sousedících plochách. Řešení zohledňuje komplexní vztahy a interakce mezi jednotlivými expozicemi v zadaném území nejen z hlediska architektonického a estetického pojetí areálu, ale i z pohledu zoologického a provozního. Navržené řešení chápe prostor ZOO jako místo pro chov široké druhové skladby zvířat, vzdělávání návštěvníků, jako místo setkávání, odpočinku a relaxace. Zoologická zahrada je park se specifickou živou expozicí, s vyváženými nároky člověka - návštěvníka na straně jedné a chovaného zvířete na straně druhé. Navržené řešení ZOO citlivě reaguje na okolní krajinu, stávající urbanistické a architektonické řešení místa i na veškeré požadavky zadání. Z provozního hlediska byly při návrhu akceptovány všechny požadavky budoucího uživatele. Plochy a prostory určené veřejnosti, servisní prostory, výběhy a ubikace zvířat jsou navzájem přesně vymezeny a důsledně prostorově i provozně odděleny. Jsou respektovány optimální podmínky pro pohyb zvířat mezi ubikacemi i výběhy. Navržené řešení je velmi bohaté na pestrost prostorů, což se kromě cíleného všestranného využití zvířaty projeví i v bohatosti flóry i fauny a přispěje tak k ekologicky vyšší hodnotě místa. Všem prostorům je společná potřeba dostatečné míry denního světla a přímého oslunění. Celý prostor expozic i okolních přístupových cest je navržen zcela bezbariérově a umožní přístup osobám se sníženou mobilitou. Navržené řešení citlivě rozvíjí stávající místa, je docíleno lepší, snažší a přehlednější dostupnosti. Výraz navrženého řešení pavilonů, výběhů a přístupových cest vychází z motivů africké vesnice. Drobné architektonické měřítko a vzájemná prostorová kompozice jednotlivých hmot nových pavilonů do vzájemně provázaných celků reflektuje typické hmotové členění urbanistických struktur v původních lokalitách chovaných druhů. Pavilony i ubikace zvířat vhodně využívají a doplňují daný prostor v areálu zoologické zahrady a dotvářejí celkový ráz místa v souvislosti se současným urbanistickým řešením ZOO.
|
|
|
Emoce a estetické preference vyvolané zvířaty v kontextu ochrany přírody
Janovcová, Markéta
Lidé vždy vnímali zvířata jako důležitou součást svého života. Vlivem lidské činnosti a dalších faktorů stále přibývá druhů, které jsou ohrožené. V poslední době získává na významu ochrana přírody, ochranářské aktivity se ovšem neobejdou bez podpory veřejnosti, nejen finanční. Z tohoto důvodu je nutné pochopit, jak lidé zvířata vnímají a jaké důsledky to může mít pro plánování záchranných programů. V této práci jsme se zaměřili na pozitivní vnímání zvířat zjišťované pomocí estetických preferencí (krásy zvířete) a negativní vnímaní skrze emoce (strach a znechucení). Bylo zjištěno, že pro podporu ochranářských aktivit u preferované skupiny savců, má rozhodující vliv krása zvířete a přisuzovaná nebezpečnost, naopak velikost těla a přisuzovaná inteligence vliv nemají. Oproti tomu plazi představují často opomíjenou skupinu obratlovců, přesto jsou lidmi vnímáni poměrně konzistentně. Lidé plazy rozlišují na základě vnějšího vzhledu, a to podle přítomnosti končetin. Vzniká zde tedy samostatná skupina beznohých plazů reprezentovaná zejména hady a beznohými ještěry (např. dvouplazi, Amphisbaenia), u kterých platí vlastní pravidla pro hodnocení krásy i emocí. Jak bylo zjištěno v následujících studiích, hadi netvoří v lidských očích jednu homogenní skupinu, najdeme zde taxony, které vyvolávají zejména strach...
|
|
|
Emoce a estetické preference vyvolané zvířaty v kontextu ochrany přírody
Janovcová, Markéta ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Stibral, Karel (oponent) ; Prokop, Pavol (oponent)
Lidé vždy vnímali zvířata jako důležitou součást svého života. Vlivem lidské činnosti a dalších faktorů stále přibývá druhů, které jsou ohrožené. V poslední době získává na významu ochrana přírody, ochranářské aktivity se ovšem neobejdou bez podpory veřejnosti, nejen finanční. Z tohoto důvodu je nutné pochopit, jak lidé zvířata vnímají a jaké důsledky to může mít pro plánování záchranných programů. V této práci jsme se zaměřili na pozitivní vnímání zvířat zjišťované pomocí estetických preferencí (krásy zvířete) a negativní vnímaní skrze emoce (strach a znechucení). Bylo zjištěno, že pro podporu ochranářských aktivit u preferované skupiny savců, má rozhodující vliv krása zvířete a přisuzovaná nebezpečnost, naopak velikost těla a přisuzovaná inteligence vliv nemají. Oproti tomu plazi představují často opomíjenou skupinu obratlovců, přesto jsou lidmi vnímáni poměrně konzistentně. Lidé plazy rozlišují na základě vnějšího vzhledu, a to podle přítomnosti končetin. Vzniká zde tedy samostatná skupina beznohých plazů reprezentovaná zejména hady a beznohými ještěry (např. dvouplazi, Amphisbaenia), u kterých platí vlastní pravidla pro hodnocení krásy i emocí. Jak bylo zjištěno v následujících studiích, hadi netvoří v lidských očích jednu homogenní skupinu, najdeme zde taxony, které vyvolávají zejména strach...
|
|
|
Občanská věda jako nástroj pro sledování fenologických změn u našich plazů
ONDŘEJKOVÁ, Pavlína
Diplomová práce se zabývá délkou sezónní aktivity plazů na našem území a sleduje jejich fenologický posun v reakci na změny teplot. První část práce se věnuje fakto-rům ovlivňující výskyt plazů a fenologii, dále je zde vysvětlen význam občanské vědy a její možné propojení se sběrem dat týkající se monitoringu plazů. Druhá část obsahuje výsledky sledování délky aktivity jednotlivých druhů napříč roky a jejich posun v začátku a konci. Všechny druhy vykazují prodloužení sezóny k dřívějšímu opouštění zimních úkrytů i pozdějšímu nástupu do hibernace. Největší rozdíl v posunu začátku i konce aktivity vykazoval slepýš východní (Anguis colchica). Nejméně výrazné prodloužení aktivity projevovala směrem k začátku roku užovka obojková (Natrix natrix) a směrem ke konci roku pak želva bahenní (Emys orbicu-laris). Záznamy o pozorování plazů byla získána z Nálezové databáze ochrany přírody.
|
|
| |
|
|
Analýza mezinárodního obchodu s plazy mezi ČR a Indonésií
RÁŠKOVÁ, Dominika
CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, známá také jako Washingtonská úmluva) je mnohostrannou smlouvou na ochranu ohrožených rostlin a živočichů. Jejím cílem je zajistit, aby mezinárodní obchod s exempláři volně žijících živočichů a rostlin neohrožoval přežití tohoto druhu ve volné přírodě. Tato bakalářská práce se zabývá analýzou mezinárodního obchodu s plazy v letech 1978-2015 mezi Českou republikou a Indonésií. Provedená analýza vychází především z údajů z databáze CITES Trade a slouží k identifikaci objemu a účelu obchodu s plazy. Indonésie převážně exportuje druhy z volné přírody do České republiky a hlavní účely dovozu jsou komerční. Nejvíce dováženou čeledí je Varanidae.
|
|
|
Poměry pohlaví u plazů v závislosti na typu určení pohlaví
Palata, Tomáš ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Rehák, Ivan (oponent)
Existuje mnoho faktorů, které ovlivňují poměry pohlaví v populacích plazů a tyto faktory se mohou lišit na každé úrovni poměru pohlaví. Pozorovaný poměr pohlaví je tak výsledkem komplexních procesů. Jedním ze základních faktorů, který v tomto ohledu hraje roli, je způsob určení pohlaví. U plazů jsou rozlišovány dva typy určení pohlaví. Jedná se o genotypové určení pohlaví (GSD), kdy je pohlaví určeno během splynutí gamet na základě přítomnosti pohlavních chromozomů. Druhy s GSD mají vyrovnanější poměry pohlaví po narození, či vylíhnutí a v dospělosti se vyskytuje častější mortalita heterogametického pohlaví. Dále existují druhy s environmentálním určením pohlaví (ESD), jejichž pohlaví je určeno teplotou během termosenzitivní fáze inkubace vejce. Tyto druhy mají naopak poměry pohlaví po vylíhnutí mnohem variabilnější a tato variabilita může být zachována až do dospělosti. Tato práce se zaměřuje na rozdíly v poměrech pohlaví u druhů s GSD a ESD. Zabývá se i otázkou ohroženosti populací plazů s ESD z hlediska vychýlených poměrů pohlaví v důsledku současné změny klimatu. Klíčová slova: poměr pohlaví, plazi, určení pohlaví, GSD, ESD, změna klimatu
|
|
| |
host ::
RSS.